Pokud chcete vypočítat polohu Slunce, Měsíce a planet v nějakém konkrétním čase, je vzhledem ke zvláštnostem našeho kalendářního systému nutné se zaměřit na některé případy. Za prvé, délky měsíců jsou různé a v přestupném roce má únor o jeden den více než obvykle. Zadruhé jsme v roce 1582 přešli z jednoduššího juliánského kalendáře (každé čtyři roky jeden přestupný den) na složitější gregoriánský kalendář, který je lépe přizpůsoben skutečné délce roku. Dne 4. října 1582 platil juliánský kalendář naposledy. Následujících 10 dní bylo zcela vynecháno. Dne 15. října 1582 vstoupil v platnost gregoriánský kalendář (i když ve většině zemí až později). Posledním problémem je, že náš kalendář nezná rok 0.
Z výše uvedených důvodů astronomové používají pořadové číslování dnů, tzv. juliánské datum (JD). Ten udává počet dní, které uplynuly od data 1. ledna 4713 př. n. l. (12 hodin). Juliánský kalendář se používá i pro dobu před jeho zavedením (45 př. n. l.). Přesný čas se vyjadřuje pomocí desetinných míst.
Tuto online kalkulačku lze použít dvěma způsoby:
Použité algoritmy jsou převzaty z knihy „Grundlagen der Ephemeridenrechnung“ od Olivera Montenbrucka.
Přesně řečeno, juliánské datum vychází ze světového času (UT). Zde se však používá koordinovaný univerzální čas (UTC), na který jsou navázána i další časová pásma, například středoevropský čas (SEČ). Rozdíl mezi UTC a UT není kvůli drobným nepravidelnostem v rotaci Země přesně konstantní; v současnosti se pohybuje v řádu minut. V řadě případů lze tuto odchylku zanedbat.