Jaký je tvar oběžných drah planet? Astronomové již od Ptolemaia až po Koperníka měli na tuto otázku jasnou (i když chybnou) odpověď. Planeta opíše kruh nebo přinejmenším trajektorii, která může být vysvětlena superpozicí kruhových pohybů (tzv. epicyklů). Byl to až Johannes Kepler, který roku 1609 vyvrátil tuto chybnou představu. Po analýze velké a precizně naměřené série pozorování jednotlivých planet, naměřených Tycho de Brahem, přišel na to, že oběžné dráhy planet jsou elipsy. Body elipsy se vyznačují vlastností, že součet vzdáleností k tzv. ohniskům je konstantní.
Následující HTML5-App tento zákon objasní. Planeta (modrá) se pohybuje kolem Slunce (červená). Na zeleném panelu můžeme vybrat jednu z ômich planet Sluneční soustavy, sále pak trpasličí planetu Pluto, nebo Halleyovu kometu. Navíc je možné studovat oběžnou dráhu imaginárního tělesa - zadáním hlavní poloosy a excentricity (menší než 1). Simulace spočítá délku vedlejší poloosy, aktuální, nejmenší a největší vzdálenost od Slunce. Tyto vzdálenosti jsou udány v tzv. astronomických jednotkách (AU). 1 AU = 1,49597870 · 1011 m a je definována jako střední vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. V pravém dolním rohu můžeme vybrat, zobrazování eliptické dráhy, os souřadného systému nebo spojnic planety a ohnisek (F a F').