Rovnice, ve kterých se hledají nulové body polynomu, se nazývají algebraické rovnice. Nejznámější rovnice tohoto typu jsou:
Pro obtížnost řešení algebraické rovnice je rozhodující stupeň rovnice, tedy nejvyšší vyskytující se exponent neznámé x. Lineární a kvadratické rovnice byly řešeny brzy, například babylonskými, řeckými, indickými a arabskými matematiky. Rovnice 3. a 4. stupně byly úspěšně vyřešeny až v 16. století. Italští matematici Scipione del Ferro, Nicolo Tartaglia, Gerolamo Cardano a Lodovico Ferrari při hledání metod řešení takových rovnic uspěli.
K vyřešení dosud zmíněných rovnic potřebujete pouze čtyři základní aritmetické operace a také druhou odmocniny, případně třetí odmocninu. Hledání podobných vzorců pro řešení rovnic 5. a vyšších stupnů zůstalo navzdory intenzivnímu úsilí neúspěšné. V roce 1824 byl Nor Niels Henrik Abel konečně schopen dokázat, že pomocí základní aritmetiky nelze pro kořeny stanovit žádné obecné vzorce pro vyřešení takových rovnic.
Řešení algebraických rovnic se naopak stává poměrně snadné, pokud se použijí komplexní čísla. Počet komplexních řešení se rovná stupni rovnice. Některá řešení se však mohou shodovat. Do vstupních polí této online kalkulačky můžete zadávat komplexní čísla (například 1,5; −2i nebo 3+4i) jako koeficienty rovnice. Po kliknutí na tlačítko OK nebo stisknutí klávesy Enter se vlevo nejen zobrazí rovnice (s neznámou z), ale především i (přibližná) řešení.